Hen Llinge — Starší mluva

Starší mluva byla původní jazykem elfů, Aen Seidhe i Aen Elle (ti jí říkají ellyon). Postupem času se stává řečí, již užívají mnohé rasy a národy, například obyvatelé Brokilonu, Rybolidé, lidské národy ve Skellige a Nilfgaardu.
Obsah této stránky:
zajímavé odkazy
co je na stránce nového?
fonetika a fonologie
samohlásky
souhlásky
slabikotvorba
morfologie
podstatná jména
přídavná jména
zájmena
číslovky
slovesa
příslovce
předložky
spojky

Zajímavé odkazy:

Andžej Sapkovski - Staršaja Rječ Eľfov (Dima Globov, rusky, encoding Cyrillic-Windows)

Slovar' i grammatika Staršej Rječi - (Rhena Enid a skupina Dol Blathanna, rusky, encoding Cyrillic-Windows)

Soupis užití Hen Llinge v Sáze AS (Regis)

Projekt słownika Starszej Mowy według prozy Andrzeja Sapkowskiego (Merlin, polsky)

Slovník Starší Mluvy, projekt netsvěta Andrzeje Sapkowského (Merle, česky)


Návrhy a debata

Novinky ve Škole Starší mluvy

Zde najdete nejnovější seznam nových návrhů mluvnice, výslovnosti a dosud nepřeložené výrazy ze Ságy

Slovník je stále rozšiřován! :-P

Fonetika a fonologie

Hlásky
Hen Llinge užívá 39 hlásek (fonémů).

Pravopis a výslovnost
(symboly: V - samohláska, C - souhláska, N - nosovka (m, n), L - likvida (r, l), G - klouzavá souhl. (w, j), S - sykavka (s, š))

Pro přepis Hen Llinge se užívá latinská abeceda.

Abeceda obsahuje tyto grafémy a spřežky:

Samohlásky:
ae - [ä], áe - [ä:], , - [aé], [ae]
ea - [ea], [ea], [eja], [i:]; éa - [ea:], - [ea:]
-e - [-@]
V-i - [V-j] , i-V - [j-V]
u-V - [w-v]
y - [ji], [i], [@]
au - [oü], [ü]
oa, oe - [ö], - [oé] , ao - [ao] /Saovine/, eo - [eo] /veole/
aeu - [eü], eae /zireael/ - [eä], aoi /faoil/ - [aoj], [oj], eai /feainn/ - [eaj], [ej]
VV - [V:] /aard/

Souhlásky:
j - [dž]
v - [v], [f]
w - [w], shodné s anglickým
c - před o, a , u, ae, ea jako [k], před e a i [s], jinak též [k]
s - před e, i , i-V, V-i jako [š], jinak [s]
s´c, shc - [šk] - es´caella [eškäl:a] X scoia [skoja]
sh - [šh]
shh, sh´ - [š] - sh´aente
s-C - [š-C] - spar - [špar]
qu - [kw]
gw - [gw], [w]
gv - [kv]
bh - [w]
ch - [kh], [ç] /měkké ch/, někdy i [čh]
chh, c´h - [x] /tvrdé ch/ - torc´h, Loc´hlaith
gh - [h], [x] /tvrdé ch/
th - [þ] jako anglické nepřízvučné th, [th]
dh - [ð] jako anglické přízvučné th, [dh]
z - [ts], [c], [z]
x - [ks], [c]
CC - [C:@] mimo cc - [k:] a ss - [s]


Slabikotvorba

Základním prvkem slabiky je v Hen Llinge samohláska v kontrastu se souhláskou (děleno dle počtu hlásek ve slabice):

1: V
2: CV, VC, CL /d'yae-bl /, CS /sue-cc's/
3: CVC, CVG, CLV /glae -ddyv/, CGV /d'yae-bl/
4: CVLC /dearg/, CVNC /pont/, CVGC /eveig/, CLVC /blath/, CGVC /glae-ddyv, ruadh/, SCVC /spar, speath/, GVCS /wams/, CCVC /gvalch'ka/
5: CGVCS /suecc'ss/


Morfologie

Hen Llinge je analytický jazyk se zbytky flexe.

V jazyce elfů a brokilonských dryád je zachován velmi vysoký podíl flexe, naopak Nilfgaardština a jazyk souostroví Skellige jsou již téměř zcela analytické.


Podstatná jména

Množné číslo (plurál)


Obvykle se tvoří koncovkou -en, výjimečně -an nebo -’n [-@n].

Slovesná podstatná jména

-eal – aktivní, subjekt činnosti (spareal – střelec)
-ear – pasivní, objekt činnosti (sparear – “to co je stříleno“ nebo “ten na koho je stříleno“)
-each – reflexivní, subjekt a zároveň objekt své činnosti (spareach – “kdo na sebe sám střílí“)
-eacc [-eak:] – mutuální, subjekt činnosti, jež je zároveň objektem téže činnosti od jiného subjektu (spareacc – “ten kdo střílí a zároveň je na něj stříleno“) — Tento tvar se vyskytuje velmi vzácně jen ve starých textech. Mnohem častěji než předchozí tři uvedené bývá vyjadřován opisem.

Zdrobněliny
Tvoří se příponou -’ca [-@ka], v plurálu -’can [-@kan].


Přídavná jména
Stupňování

flexivní: tuáth > tuáthén > tuáthénne
se změnou kmenové souhlásky: (-e-): hen > hein > heinénne / aen hein
(-a-): ard > aard > aardénne / aen aard

analytické: tuáth > maihr tuáth > ard tuáth / aen maihr tuáth

Pro dlouhá příd. jména platí pouze analytické stupňování.

Zájmena

zkracování
que aen, que esse > que’n, que’ss

pravopis:
Hen Llinge: que [kwe]
Brokilon: que [ke]
Skellige: ke [ke]
Nilfgaard: ???

Osobní zájmena
ae – já
tae – ty
lae – on
lai – ona
saen - my
thaen – vy
laen – oni
lain - ony

Flexní formy zájmen
Samostatně vystupují jako formy genitvní atributivní (přívlastkové) a posesivní (přivlastňovací), s částicí a’- jako dativní a jako afixy jsou formou akuzativní.
me tuáth - má pravda, a’me - mně, vá lláev’me! - miluj mě!

me - můj, a’me - mně, -’me - mě
te – tvůj
lha – jeho
lai – její
ssae – naše
thae – vaše
lae – jejich

Tázací zájmena
que [kwe]: co, který, jaký (Que aen esse? - Jak se máte (dosl. Jaké to je?))
quea [kwa]: který (v Hen Llinge, ne v dialektech)
quan [kwan]: jaký (v Hen Llinge, ne v dialektech)
qui [kwje]: kdo (Qui va’en? - Kdo přijde?), aep qui, aep’i [ep kwi, epi] - čí

Neurčitá zájmena
někdo, něco, nějaký, některý - eigai [ejgaj], eigae [ejge], eigean [ejgen], eigea [ejga] (Va’esse deireádh aep eigean. - Něco končí. (dosl. To přichází konec nějakého.), původní tvar: eigal qui [ejgal kwi])
nikdo, nic - nuqui, nuque (n’qui, n’que )
kdokoliv, cokoliv - qui co’que nebo que co’que nebo qui co’qui
kdosi, cosi - ussqui, ussque (u’qui , u’que)
ledakdo, ledacos - lodai, lodae, původní tvar: loden qui [loden kwi]
kdekdo, kdeco - quique, queque (qui’e , que’e)
málokdo, máloco - pauccequi, paucceque ( pa’qui , pa’que)
všelikdo, všelico - evelienqui, evelienque ( ev’qui, ev’que)
kdovíkdo, kdovíco - quisaevqui, quiseavque (sae’qui, sae’que)
všichni, všechno - evelienn


Číslovky

Základní číslovky
aen [’aen] - 1
tvaen [’tvaen] - 2
treith [’trejth] - 3
quatreith [’kvatrejth] - 4
quinn [’kvin] - 5
seith [’šejth] - 6
siyeth [’šijeth] -7
ossaen [’osaen] - 8
naev [’naev] - 9
taen [’taen] - 10
endean [’enden] - 11
tvedean - 12
tredean - 13
quatredean - 14
quindean - 15
seidean - 16
sidean - 17
ossdean - 18
nedean - 19
tveinten - 20
tveinten’qae aen [’tvejtenke aen] - 21
treiten - 30
quatreiten - 40
quinten - 50
sieten [’šjeten]- 60
seiten - 70
ossten - 80
neten - 90
sienne [’šjene] - 100
tvesiennen - 200
treisiennen - 300
mille - 1000
tvemillen - 2000
milmillen - 1000000
1954 - mille nesiennen quinten’qae quatreith


Řadové číslovky
aenainn [’aenajn] - první
tvaenainn [’tvaenajn] - druhý
treithienn [’trejthjen] - třetí
quatreithienn [’kvatrejthjen] - čtvrtý
quinainn [’kvinajn] - pátý
seithien [’šejthjen] - šestý;
siyethien [’šijethjen] - sedmý;
ossenainn [’osenajn] - osmý
nevainn [’nevajn] - devátý
tenainn [’tenajn] - desátý
endenainn [’endenaijn] - jedenáctý
tveintenienn [’tvejntenjen] - dvacátý
tveinten’qae aenainn [’tvejten ke aen] - jedenadvacátý, dvacátý první
sienneinn [’šjenejn] - stý
tvesiennenainn [’tvešjenajn] - dvoustý
milleinn [’milejn] - tisící
tvemillenainn [’tvemilenajn] - dvoutisící
ale šestistý osmdesátý pátý kůň - seithsiennen osseten’qae quinainn evall

Tázací číslovky
quon [kwon]: kolik
quonainn, q’ainn [kwonajn, k wajn]: kolikátý
quonvae, quo’vae, qu’ae [kwonve, k wé]: kolikrát
tean [tan]: tolik
pauctean [poktan]: málo
evetean [evetan] : mnoho

Slovesa

1. Činný rod - pravidelná slovesa (vzor spareán – střílet)

1.1 Oznamovací způsob
• čas přítomný:
(flexe) spar, spareáth, spare, spareám, spareás, spareábh;
(analyticky) áe spar, táe spar, láe/lai spar, sáen sparea, tháen sparea, láen/lain sparea;
čas minulý:
(flexe) sparsseá, sparsseáth, sparsse, sparsseám, sparsseás, sparsseábh;
(analyticky) áe sparenn, táe sparenn, láe/lai sparenn, sáen sparenn, tháen sparenn, láen/lain sparenn;
• čas budoucí:
(flexe) spar, spareáth, spare, spareám, spareás, spareábh;
(analyticky) áe spar, táe spar, láe/lai spar, sáen sparea, tháen sparea, láen/lain sparea;
• čas předpřítomný:
aefeá
sparenn, aefeáth sparenn, aefe sparenn, aefeám sparenn, aeféas sparenn, aefeábh sparenn;
• čas předminulý:
aefsseá
sparenn, aefsseáth sparenn, aefsse sparenn, aefsseám sparenn, aefsseás sparenn, aefsseábh sparenn;

1.2 Rozkazovací způsob
• výzva (exhortativ):
spar, vám spar, ván spar;
• rozkaz (kompulziv):
spará, sparam, sparan;

1.3 Podmiňovací způsob
• čas přítomný:
(flexe) deidheá sparean, deidheáth sparean, deidhe sparean, deidheám sparean, deidheás sparean, deidheábh sparean;
(analyticky) áe deidhe sparean, táe deidhe sparean, láe/lai deidhe sparean, sáen deidhea sparean, tháen deidhea sparean, láen/lain deidhea sparean;
• čas minulý:
(flexe) deidhesseá sparean, deidhesseáth sparean, deidhesse sparean, deidhesseám sparean, deidheseás sparean, deidhesseábh sparean;
(analyticky) áe deidhenn sparean, táe deidhenn sparean, láe/lai deidhenn sparean, sáen deidhenn sparean, tháen deidhenn sparean, láen/lain deidhenn sparean;

2. Činný rod - nepravidelné (vzor: esseán - být)
2.1 Oznamovací způsob
• čas přítomný:
(flexe) esseá, esseáth, esse, esseám, esseás, esseábh;
(analyticky) áe esse, táe esse, láe/lai esse, sáen essea, tháen essea, láen/lain essea;
• èas minulý:
(flexe) bher(h)á, bher(h)áth, bher(h)e, (láe/lai) bher(h)ám, bher(h)ás, bher(h)ábh;
(analyticky) áe bher(h)e, táe bher(h)e, (láe/lai) bher(h)e, sáen bher(h)ea, tháen bher(h)ea, láen/lain bher(h)ea;
Pozn.: Starší forma používá -rh- (hrèivé/francouzské „r“), novější je tvar s jednoduchým -r-.
• čas budoucí:
(flexe) vá esseá, vá esseáth, vá esse, vá esseám, vá esseás, vá esseábh;
(analyticky) áe vá esse, táe vá esse, láe/lai vá esse, sáen vá essea, tháen vá essea, láen/lain vá essea;

2.2 Rozkazovací způsob
• výzva (exhortativ):
vá ess, vám ess, ván ess;

3. Činný rod — slovesa C-A-n nebo V-C-A-n (váen, cáen, …)
3.1 Oznamovací způsob
• čas přítomný:
(flexe) váe, váeth, vá, váem, váes, váebh
(analyticky)
v´ae, tae vá, láe/lai vá, saen vea, thaen vea, laen/lain vea;
• čas minulý:
(flexe) vesseá, vesseáth, vesse, vesseám, vesseás, vesseábh;
(analyticky) ae venn (venn’ae), tae venn, (lae/lai) venn, saen venn, thaen venn, laen/lain venn;
• čas budoucí:
(flexe) vá váe, vá váeth, vá vá, vá váem, vá váes, vá váebh;
(analyticky) ae vá vá, tae vá vá, lae/lai vá vá, saen vá vea, thaen vá vea, laen/lain vá vea;

3.2 Rozkazovací způsob
• výzva (exhortativ): vá vá, vám vá, ván vá;
• rozkaz (kompulziv): vá’a, vá’am, vá’an

Příčestí pro složené časy: -enn
4. Trpný rod — pravidelná slovesa (vzor spareán – střílet)
4.1 Oznamovací způsob
• čas přítomný:
(flexe) esseá sparenn, esseáth sparenn, esse sparenn, esseám sparenn, esseás sparenn, esseábh sparenn;
(analyticky) áe esse sparenn, táe esse sparenn, (láe/lai) esse sparenn, sáen essea sparenn, tháen essea sparenn, láen/lain essea sparenn;
• čas minulý:
(flexe) bher(h)á sparenn, bher(h)áth sparenn, bher(h)e sparenn, bher(h)ám sparenn, bher(h)ás sparenn, bher(h)ábh sparenn;
(analyticky) áe bher(h)e sparenn, táe bher(h)e sparenn, (láe/lai) bher(h)e sparenn, sáen bher(h)ea sparenn, tháen bher(h)ea sparenn, láen/lain bher(h)ea sparenn;
• čas budoucí:
(flexe) steiccá sparenn, steiccáth sparenn, steicce sparenn, steiccám sparenn, steiccás sparenn, steiccábh sparenn;
(analyticky) áe stecce sparenn, táe stecce sparenn, (láe/lai) stecce sparenn, sáen steccea sparenn, tháen steccea sparenn, láen/lain steccea sparenn;
čas předpřítomný:
aefeá essenn sparenn, aefeáth essenn sparenn, aefe essenn sparenn, afeám essenn sparenn, aeféas essenn sparenn, aefeábh essenn sparenn;
čas předminulý:
aefsseá essenn sparenn, aefsseáth essenn sparenn, aefsse essenn sparenn, aefsseám essenn sparenn, aefsseán essenn sparenn, aefsseábh essenn sparenn;

4.2 Rozkazovací způsob
výzva (exhortativ):
vá ess sparenn, vám ess sparenn, ván ess sparenn;

4.3 Podmiňovací způsob
• čas přítomný:
(flexe) deidheá esseán sparenn, deidheáth esseán sparenn, deidhe esseán sparenn, deidheám esseán sparenn, deidheás esseán sparenn, deidheábh esseán sparenn;
(analyticky) áe deidhe esseán sparenn, táe deidhe esseán sparenn, láe/lai deidhe esseán sparenn, sáen deidhea esseán sparenn, tháen deidhea esseán sparenn, láen/lain deidhea esseán sparenn;
• čas minulý:
(flexe) deidhesseá esseán sparenn, deidhesseáth esseán sparenn, deidhesse esseán sparenn, deidhesseám esseán sparenn, deidheseás esseán sparenn, deidhesseábh esseán sparenn;
(analyticky) áe deidhenn esseán sparenn, táe deidhenn esseán sparenn, láe/lai deidhenn esseán sparenn, sáen deidhenn esseán sparenn, tháen deidhenn esseán sparenn, láen/lain deidhenn esseán sparenn;



Příslovce

Příslovce místa
quo [kwo]: kam
quo dhe, qu’dhe [kwo de, kude]: kde
ill’dhe [ilde]: sem
ill’thea dhe [iltha de]: tam
ibh’dhe [iwde]: tady
ibh’thea dhe [iwtha de]: tam
que dhe, q’dhe [kwe de, kede]: kudy
hac’dhe [hakde]: tudy
hac’thea dhe [haktha de]: tamhle tudy
deque dhe, deq’dhe [dekw e de, dekede]: odkud
hinc’dhe [hinkde]: tady
hinc’thea dhe [hinktha de]: tam

Příslovce časová
quad [kwad]: kdy
dequad [kwad]: odkdy
quad durae, qua’dur [kwad dure, k wadur]: jak dlouho
quadvae, qua’e [kwadve, kw á]: jak často
y’que [@kwen]: až (y’que a’taeghane - až do dneška)
a’que [akwen]: než (iret’en bleidd a’que’n tirth - horší vlk než kňour)
deque [dekwen]: už (deque’taeghane - už ode dneška)
y [@, ji]: již, nyní, teď (y’taeghane! - již dnes!)

Příslovce způsobová
quovae, q’ae [kwove, ké]: jak
itha: tak (POZOR yea - tak, ano, znamení souhlasu)
querr [kwer]: proč

Příslovce deadjektivní (odvozená od příd. jmen)
přid.jm. > příslovce: tuáth > tuáthiem
hen > heim

flexivní
: tuáthiem > tuáthim > tuáthimme / aen tuáthim
se změnou kmenové souhlásky (-e-): heim > him > himme / aen him
(-a-): ardiem > aardim > aardimme / aen aardim

analytické: tuátheim > maihr tuáthiem > ard tuáthiem / aen maihr tuáthiem

Pro dlouhá příslovce platí pouze analytické stupňování.


Předložky

zkracování
aentrae aen fen > aentrae’n fen > aent’en fen
mezi polem a lesem - dhe aen fen’qae aen woed aentrae, zkráceno: dhe’n fen’qae’n woed aentrae
mezi pole a les - aentrae aen fen’qae aen woed , zkráceno: aent’en fen’qae’n woed

pravopis:
Hen Llinge: aep, aentrae [ep, entre]
Brokilon: aép, aéntraé [ép, éntré]
Skellige: op, ontyr [öp, önt@r]
Nilfgaard: ???

a’en (aen), a’n (an), a [en, an, a]: dativ, k, směrem k, (k čemu to je? - an que’ss?, jede cestou - va a straede)
aentrae, aent’ [entre, ent]: do, dovnitř, mezi (mezi pole a les - aentrae’n fen’qae’n woed, mezi polem a lesem - dhe’n fen’qae’n woed aentrae)
ys’en, ys [@sen, jisen, @s, jis]: z, od (z hrobu - ys’en carn, od hrobu /se odloupl/ - ys’en carn , z /zevnitř/ - autrae’n carn)
autrae, aut’ [oütre, oüt]: z, ze, zevnitř, mimo (místně)
innae, in’ [inne, in]: v, vevnitř
yn [@n, jin]: na (yn fen - na poli)
aep [ep]: genitiv, pryč, s (s povrchu)
ar: ze (most ze dřeva - aen pont ar woedd )
de’n, de: od, ze směru
vorae, vor’ [fore, for]: před (před hrob - aen carn vorae nebo vora’en carn, před hrobem - dhe’n carn vorae)
sivae, siv’ [šive, šiv]: za
auberae, auber’ [oübere, oüber]: nad
unsae, uns’ [unse, uns]: pod
vrontae, vront’ [fronte, front]: proti (N’diceá vront’ess! - Nemám nic proti! (dosl. Neříkám proti tomu!))
th’rae [thre], durae [dure, d’re]: během
vor [för]: pro, kvůli
ave: instrumentál, prostředek ( ave’me - mnou)
secca [šekka, š’kka]: dle, podle (secc’me - podle mě, podle mého názoru)
sin, si’ [šin, ši]: bez
con, co’ [kon, ko]: s (co’me si’me - pro mě za mě)
sal, sa’ [sal, sa]: mimo, kromě, vyjma (způsobové) (Va’enevelienn sa’me. - Půjdou všichni mimo mě.)

Spojky

aun [oün], ’qae [ke]: a (pole a les - aen fen aun’en woed, )
p’ui [pwi]: i
que’n [kwen]: že
pear [par]: aby
mea [ma]: ale
ae’u [eü]: nebo
pe’que [pekwe]: proto
aen’que [enkwe]: ačkoliv


Těšte se na novinky... :-)